Karel Plíhal

^A Času je ^A málo, přibývá ^D7 stínů a stará ^A svíce nehřeje,
^A7 chvíli se ^D7 zdálo, že kromě ^Dmi Ginu, barví ti ^A líce ^F7 n ^E7 aděje. ^A

Teď jenom žasnu, čím dál tím více,
stavu mně zdá se normálním,
za chvíli zhasnu, jako ta svíce
a svět mi zase zkapalní.

Někdo je blázen a z mostu skáče,
někdo si lehá na koleje,
u mě jen bazén slanýho pláče
zas jiná žena doleje.

Času je málo, přibývá stínů
a stará svíce nehřeje,
chvíli se zdálo, že kromě Ginu,
barví ti líce naděje.