Karel Plíhal

Kdesi ^D dole v ^D babiččině ^A skříni
^A bydlí bedu ^D íni, v ^G její ^Cmi , ^A skříni.
^A Křičí ^D na mě, ^D kámo dej mi ^A čouda,
^A cígo za velbl ^D ouda, ^G křičí ^Emi , ^A na ^D mě.
^D Dlouhý ^G karavany ^D jdou hlavní ^A třídou, ^D
D dlouhý ^G karavany ^D jdou, já jdu ^A s nima
^D zapít ^G trable který js ^D ou, který, ^A přijdou, ^D
D je to ^G príma chvíli ^Hmi být mezi ^A svýma. ^G

Člověk míní, Pan Bůh zase mění,
beduíni v skříni zabydlení
hrají karty, pijí vodu z misek,
kdy je Šrámkův Písek vyzvídají.
Dlouhý karavany jdou hlavní třídou,
dlouhý karavany jdou, já jdu s nima
zapít trable který jsou, který příjdou,
je to príma chvíli být mezi svýma.

V šeru skříně tiše dřepí blázen,
touží po oáze, po tvém klíně.