Karel Plíhal

1. Když květina svobody hynula,
národ se probudil a neochvějně
Když květina svobody hynula,
národ se probudil a neochvějně
vykročil z onoho minula,
vykročil z onoho minula, jó,
kde všichni měli mít stejně,
kde všichni měli mít stejně.

2. /: Ruka, co z tribuny kynula,
noha, co vesele šlapala v lejně, :/
ruka, co z tribuny kynula,
společně přišli jsme vodněkud z minula, jó,
/: a zřejmě i odejdem stejně. :/

3. /: Šedivá vrána, co splynula
s vránama v podobně šedivým hejně :/
šedivá vrána, co splynula,
zmateně přilítla vodněkud z minula, jó,
/: i dneska je šedivá stejně. :/

4. /: Chasa už prapory svinula,
ještě se naplno nemele v mlejně, :/
chasa už prapory svinula,
sedím tu, poučen průsery z minula, jó,
/: a začínám znova a stejně. :/

5. /: Berounka plyne, jak plynula
kdysi, král usíná na Karlštejně, :/
Berounka plyne, jak plynula,
v hospodě hrajou se písničky z minula, jó,
/: a tebe miluju stejně. :/