Katapult

Tak jsem si zase jednou chtěl něco přát
Malérů stádo znám až k zívání
Nechodím vorvanej a nemívám hlad
Jen někdy sám si zacláním

Tak jsem si zase jednou přát něco měl
Že přání třídí často dávno vím
Jen kolem zírám co já bych asi chtěl
A všechno zdá se bláhový

Snad vlastní balkón plnej vlajících plín
To ale není přání, to je svět
Tak možná vůni korků vzácnejch vín
Snad prožít knížky co jsem čet’

Jen jedno hlavní přání a zbytek je brak
Svý přání třídím a hledám ho dál
Be jména poletuje ve mě jako pták
Tak dát mu jméno bych si přál

Svý přání znát!

Svý přání znát
Tak chápu touhu člověčí
Zkusit mu jasný jméno dát
To je mý jasný přání největší

Svý přání znát
Tak chápu touhu člověčí
Zkusit mu jasný jméno dát
To je mý jasný přání největší