Klíč

Snad sám Bůh se po mostě blíží,
růže planá, zlatý roj,
jiskry podkov stíny mu kříží,
v slunci jak rtuť se leskne zbroj.

A ten most, co práve míjí,
kamení bílé jak z cukru má,
usnul čas a kůň kloní šíji,
pod mostem v řece plyne loď, ta tvá.
*: V bárce štká s dívkami dáma,
na míse hrozny, jablka jsou,
fíky, višně, že je však sama,
pátrá po milenci pod vodou.
*: Plyne proud, most je tak stálý,
stín řeky obraz navrací můj,
slunce růže na mostě pálí,
má je voda a ten kámen tvůj.

Karneval zítra už začne,
v tanci masky ukryjí tvář,
páv a orel, hyeny lačné,
nikde láska, nikde svatozář.
*: Karneval začal už včera,
vířil marně v ulicích roj,
můry, draci, havraní pera,
nikde onen, jemuž jiskří zbroj.
*: Zbyl tu kmán, troufalý básník,
básně, ty vůbec nemusím mít,
on byl Bůh, a ty jsi spíš chasník,
v té masce můžeš leda kníry skrýt.

Zbyl jen most a pod ním panna,
sen se jim dozdál, panoš jel dál,
tys cizí sen, a já v srdci rána,
ty mě nemáš, já tě nedostal.
X: Já tě nemám, tys mě nedostal ...