Koa

Ve stínu mandloní
santálem zavoní
bez chyb a bez ptaní
oni jsou spoutaní

Ve stínu mandloní
oči si zacloní
jak slunce na dlani
oni jsou spoutaní

Než sněhy pod ledem
roztajou pohledem
probuď mě ze spaní
oni jsou spoutaní

Ve stínu mandloní
jen hlavu zakloní
jak vlasy havraní
oni jsou spoutaní

K nebesům z Himaláje
teď tluču: ra-ta-ta
to, že z touhy malá je
petlice na vrata

Ve stínu mandloní
santálem zavoní…

Ve stínu mandloní
oči si zacloní…

Než Petr s účastí
klíčema zachrastí
probuď mě ze spaní
oni jsou spoutaní

Ve stínu mandloní
oči si zacloní…

K nebesům z Himaláje
teď křičím, Pepíku
to, že z touhy malá je
petlice na kliku

Ve stínu jabloní
v uších mi zazvoní
pro slzy vorvaní
probuď mě ze spaní…