Zvoník
Emi Nahoře na věži houpal se C zvon
a pod ním D7 stál právě Emi on.
Byl zvoník, zvoník z C povolání
a D7 měl jedno velikánský Emi přání.
RF:
Emi Olovo na lidi,
olovo na lidi C dávám
já D7 Quasimodo z Notre-Emidame.
Emi Trámy a kamení,
trámy a kamení C vzít
a dolů D7 ven na lidi Emi vyhodit.
Každé ráno lana do ruky vzal,
aby své zvony, zvony rozhoupal.
Zvony ty zvony, které miloval
on byl zvoníků král.
Ten zvoník cikánku miloval
ona ho, ona ho nechtěla.
Pro lásku, kterou ji obětoval
lid ho ukamenoval.
RF:
A proto - olovo na lidi....