Kotvald

HZ: Pro dva t?i úsm?vy, úsm?vy vlídné,

šedivá dálnice zr?žoví nám.

Ned?li máme tu uprost?ed týdne,

já tyhle zázraky znám.



SH: Pro dva t?i úsm?vy, úsm?vy smíšk?,

i když jsem v tísni, cítím se líp.

P?ipnu si k?ídla a naberu výšku,

vznesu se k nebi jak šíp.



všichni: Stanu se kán?tem, rackem i vážkou

pro ten tv?j dárek, co p?íjemn? h?ál.

O dva t?i úsm?vy nezchudneš, bráško,

tak s nimi neskrbli dál.



HZ: Pro dva t?i úsm?vy klauni se lí?í.

Tak ukaž zoubky, to zvládneš jak nic.

Pro? nosit v tvá?i jen stín, z jakých p?í?in?

Úsm?v by slušel ti víc!



PK: Pro dva t?i úsm?vy projdu sto krámk?.

Nep?išly, zásilek stále je mí?.

I tys je zav?ela na sedm zámk?,

otev?i pro m? tu sk?í?!



všichni: Stanu se kán?tem, rackem i vážkou,

z pokladu svého, když dáš mi jen p?l.

O dva t?i úsm?vy nezchudneš, bráško,

a jiným chybí jak s?l.



Stanu se kán?tem, rackem i vážkou,

z pokladu svého, když dáš mi jen p?l.

O dva t?i úsm?vy nezchudneš, bráško,

a jiným chybí jak s?l.