Kryštof

Mám jen svůj plán,
že postavím vzducholoď,
s ní obletíme celý svět,
aspoň jednou tam a zpět
ty se ptáš co ti dám víc
a myslíš vůni slunečnic,
spíše než výlet na Měsíc,
chceš bílé klapky klavírů,
soukromý tryskáč z papíru,
krepové růže ze střelnic,
mlčky se ptáš co ti dám víc.

Klesáme výš, stoupáme hloubš
jsme tlaková níž a zároveň souš,
letíme nebezpečně
chcem´ ať to trvá věčně
když jsme si blíž mačkáme spoušť
už vím co s tím, mám totiž plán...

že tě vezmu ke hvězdám a
na dlani dám celý svět
pokaždé, znovu, naposled.
Ty se ptáš, co ti dám víc
nechceš plátno jen pár skic
a radši širák než hotel Ritz,
pusu, ne výšku katedrál,
jen tanec ve dvou,
žádný bál, jsi má neznámá do rovnic
a mlčky se ptáš co ti dám víc.

Klesáme výš, stoupáme hloubš
jsme tlaková níž a zároveň souš,
letíme nebezpečně,
chcem´ ať to trvá věčně,
když jsme si blíž, mačkáme spoušť.
klesáme výš, stoupáme hloubš
to nevysvětlíš
jsme moře i poušť, letíme nebezpečně
chcem´ ať to trvá věčně, kdo ví, kdo dřív ,zmáčkneme spoušť,
už vím, co s tím, mám totiž plán...