Lenka Dusilová

Stůj, něco ti dám.
Stín nad sebou máš,
svět můj je nečistý chrám,
ty do něj sám se ukrýváš...

Den po dni těká,
to ticho znám,
když vrávoráš
tmou naplavenou,
kam se jen skrýt?
Netuším kam...

Vezmi mě pryč,
dny se tak zkrátily,
něco ti dám,
noc je už dlouhá...
Chvíli stůj,
iluze vábí,
žijem v nevědomí,
světlo schází...

Sám,
nejsi tu sám,
nad hlavou stín
a v něm jsem já...