Jedny prodřený džíny, jedna páchnoucí vesta
V kališti špíny dolu vede tam cesta
Ležíš tam v prachu, jseš plnej strachu
Odtud těžko můžeš bránit budocnosti krachu
Ležíš.....nevíš.....kdyby jsi jen věděl, tak povíš
Kde teďka budeš bydlet, křičet, mlčet,
brečet, sedět, ležet, myslet
Tyhle všechny věci pořád ještě nevíš
I rady ... stajně jako hady
Zakroutils jim jejich krkem, nechals je za zády
Měl jsi všeho fůru, jenže tys chtěl vzhůru
Pořád jen tak vejš a vejš, jako noční můru
Kašlal jsi na všechno, chtěl jsi jenom jedno
Koukni jenom jak jsi dopad, před sebou máš temno
Vždycky ti jen dávali, místo aby brali
Od tebe nic nechtěli, všechno ti to dali
Víš, to není vždycky dobrý, naučil ses brát
Jedno ses však nenaučil, taky něco dát
Naučil ses mluvit, však hlavně počítat
Kdo by ti pak něco moh někdy vyčítat
Spočet sis to pěkně, výsledek jsi podškrt
Počítal jsi se všim, až na tu mrchu smrt
Měl jsi jednoho přítele, ten ti rozuměl
Vysekat tě z problémů, jó to on uměl
Rostli jste spolu, byl o pět let mladší
Na celym světě tě nikdo neměl radši
Byl pro tebe všechno, dýchal bys za něj rád
Měl jsi za něj odpovědnost, vzalo to rychlej spád
Bylo to psí odpoledne a pak všivý ráno
Myslel jsem si, že jsi dobrej, že máš vždy vyhráno
Měl jsi špatnej pocit, snad je to jenom dojem
Ticho, ticho, ticho všude kolem
Je to stejný jako dycky, trumfy pevně svíráš
Akce začla, šance jasný, skoro z toho zíváš
Čekáte na náklaďák, už není čas se vrátit
Není čas si uvědomit, že život bys moh ztrtit
Štěstí zkoušet dokud to jde, to bylo tvý heslo
Plnej rukáv moudrostí, prachy ti to neslo
Střelba.....výkřik.....nebo něco hleslo
Tvář ti zbledla, ruka zvadla, jeho tělo kleslo
Snes se jako pták, ten anděl božský smrti
V hlavni se jen zajiskřilo, kulka kosti drtí
Vyčpělý gesta a prázdný slova
Z koho tady chceš, chceš dělat vola
Jeho tělo leží, už se nehejbá
Nevíš, co máš říct, moc toho nezbejvá
Nemáš nic, zradils vše, nepomůžou sliby
No tak běž, utíkej, dopustil ses chyby
Leoš Mareš
