Lokálka

Snad jsem si zmýlil odjezd vlaků před velkou chvílí sváteční,
než jsem se prvně ocit' v saku a šel na první taneční,
hned první dotek sličné dívky vyvolal ve mně nutkání,
pak jsem se doma napil slivky a propad' touze poznání.

®: Prohlížím svůj první Playboy, podivné cítím vzrušení
a vyzývavý pohled slečny, co o mně nemá tušení,
vidím, že navždy jsou pryč doby, co vůbec nic jim nedlužím,
že konečně budu mít hobby, které mi dlouho vydrží.

Koníček to byl věru velký, přinášel mnoho krásných chvil,
při kterých člověk často touží, aby se čas zastavil,
až jednou pošťák přines' psaní, dokonce doporučené,
pak jsem dva roky nebyl k mání, a když, tak celý v zeleném.

®: Prohlížím barevný Playboy a pláču jako krokodýl,
vždyť jsem už měsíc bez vycházky a budu možná ještě dýl,
ta doba je tu pro mě perná, co odříkání ukrývá,
hlavně buď, milá, doma věrná, mně též jiného nezbývá.

Snad jsem až příliš na vše spěchal, logicky došlo na sobáš,
asi jsem někde něco nechal, a tak mě, milá, navždy máš,
pár roků šlo to celkem slibně, až jednou, brzy po ránu,
našel jsem doma chlapa z Libně v mým proužkovaným pyžamu.

®: Prohlížím poslední Playboy, podivné cítím vzrušení,
co ten chlap na mý ženský viděl, teď vážně nemám tušení,
vidím, že zase přijdou doby, co vůbec nic mi nedluží,
a já zas budu mít svý hobby, které mi dlouho vydrží.