Lucie Vondráčková

Kde tě mám

Je to už tolik dní co mě ráno nebudí
Když ze školy se vracím ke mně se
Netulí...
Já věřím návratům pejsků ztracených
Po nocích probdělých
A po dnech toulavých...

To bylo tak: šli jsme jako
Každý jiný den...
Někdo tě vylekal, žes neslyšel to mý
"Pojď sem!"
A tak jsem doufala, že už
Cestu domů znáš,
Že až se vrátím já, že mě
Tam přivítáš...

Kde tě mám, kdo mi řekne
Kudy bloudíš
A kde spíš, kde se skrýváš před zimou
Proč teď máš jiný domov než mám já?

Když ráno odcházím a náš dům
Zamykám
Stejne se rozhlížím jestli mě nečeká
A misku naplním, co kdyby snad
Kdyby se vrátil, tak bude mít hlad...
Proč nikdo nevěří, že ty se můžeš
Vrátit sám
K nám najít cestu zpátky, vždyť já
Ten příběh z knížky znám
Najít ten správnej dům se zahradou
Kam vedou cesty pejsků
Co ztracený jsou...

Kde tě mám, klubko štěstí voňavý
To co má uši krásně plandavý
A co ví, co mu z lásky povídám

Kde tě mám, klubko štěstí voňavý
To co má uši krásně plandavý
A co ví, co mu z lásky povídám
A co smí usnout tam kde spím teď já