Lucie

Malá - opojená polyká horkou noc a den
Já taky hvězd se nedotýkám
- kořeny cítím pevnou zem
Okna otevírá v ulicích města jménem Past
z davů odezírá - učí ji lakovat a krást
A to se někdy nesluší
vyskočit do vzduchu a letět si jen tak
Pak davy ozbrojené nenávistí
jazykem střílí do oblak
Máš vůni souznění
jsem jako král co ztratil den
Slunce mě promění jdu s tebou tam kde smysl slov už není