on:
když odcházím, předem vím,
co řečí zas zítra uslyšíš.
nemůžeš být víc krásná, než jsi právě teď
když tě cítím blíž a blíž.
ona:
já naštěstí, jsem už dospělá
a lásku člověk ztěží utají.
a tak si málo všímám, když zkušení a moudří,
tisíckrát nám říkají.
R: oba:
S tím bláznem si nic nezačínej,
má jen spoustu krásných gest.
Bude tě chtít do svých snů vlákat,
do svých sítí vplést.
S tím bláznem si nic nezačínej,
nenechá si svůj klid vzít.
Prý, slova jen lžou, marná jsou,
když vím, že mám už jít.
ona:
Teď je ráno, čajník píská,
zas se spálím.
Jako mockrát předtím,
jenže, neumím si na lásku jen hrát.
on:
A tak i já každý den poslouchám,
jak někdo říká, abych tě míň než mám měl rád.
R:
...když vím, že mám už jít. Mám jít.