Má sada karetní svůj rub a taky líc. Má lístek okvětní čas krásy na měsíc. Má kůže pod šminkou své vrásky - svědky zkáz všech zkáz. To znát a žít znamená skrýt co všechno dřímá co všechno dřímá v nás. Je každý nový cíl i místem loučení. I v setkáních vždy byl dech příštích loučení jen úsměv figurín je stálý - je v něm mráz. To znát a žít znamená skrýt co všechno dřímá co všechno dřímá v nás. Co dřímá v nás? A proč tu hráz náš tváří pás spoutává? Vlastní tvář zůstává netečná. Tak dá se žít tak dá se žít. A mít svůj klid a kráčet beze jména. Má sada karetní svůj rub a taky líc. Má lístek okvětní čas krásy na měsíc. Má kůže pod šminkou své vrásky - svědky zkáz všech zkáz. V tom žít - to znát znamená dát alespoň jednou všechno co zbývá v nás.
Marta Kubišová
