Martin Chodúr

Když kráčím noční Prahou zdá se mi

jako by svět byl protknut básněmi

a básní ke mě měsíc promlouvá

i když vždy nezbyde čas na slova

Když kráčím Prahou noční alejí

alejí domů, snů a nadějí

mé stopy ve sněhu jak v polštářích

hned co se objeví tak odchází

REF:

On ví ten měsíc v nebesích

z těch cest kde kdy mě přivál sníh

chci jít už jen tou jedinou

co dál se ztrácí každou hodinou

kráčel jsem zimní Prahu náměstím

před sebou zahlédl jsem něžný stín

jak hvězdář hvězdy ve tmě hvězdárny

sledoval jsem stín do tajů kavárny

Když řeči přešly k letmým dotykům

chtěl jsem říct sbohem jejim rudým rtům

chtěl jsem říct sbohem černi jejich řas

když v řece polibků se ztratil čas

REF:

On ví ten měsíc v nebesích

z těch cest kde kdy mě přivál sníh

chci jít už jen tou jedinou

co dál se ztrácí každou hodinou