Martin Maxa

Předehra: ^A , ^A/G# , ^A , ^D , ^Hmi* , ^A , ^A/G#

1.Láska ^A nevymírá nikdy ^A/G# po přeslici,něčí ^A král vždy sténá ^A/G# na šachovnici a s ^D ním se prostě ^Hmi* naplnil lovestory ^A čas. ^A/G# Jako ^A dům,který svůj lesk ^A/G# časem ztrácí,tichej ^A jukebox-mrtvá ^A/G# skříňka hrací,která ^D stářím ^Hmi* navždycky ztratila hl ^A as. ^A/G#

2. ^A Z jemného přediva s ^E nů měl ten dům kdysi ^F#mi podkroví upřede ^A né. ^A/G# , ^A Okny tam vítr tiše ^E přinášel zlatý ^F#mi déšť a s ním všechny ^A vůně z ráje, ^A/G# znamení spiklenců ^D a ten kdo zná je, ^Hmi* závidí milen ^A cům. ^A/G# Jak ^A zvláštní jsou všechny ^A/G# výsady mládí,jak ^D snadné je věřit,že ^Hmi* není co ztratit-co ^A říct, ^A/G co na to ^D říct, ^Hmi* co ještě ^A říct. ^A/G#

Mezihra (sólo hoboj): ^A , ^A/G# , ^D , ^Hmi* , ^A , ^A/G#

3.Marné je milencům po setmění říkat něco v tom smyslu,že se časy mění.Kdo ti uvěří a kdo ti o to stojí.To nemá cenu líčit,jak to bolí,když se objeví krepovej čert.Ten zrnko písku vloží do soukolí a dál to znáš.Dál je to vždycky stejný,tak to začíná,někde zkrátka se objeví ta první trhlina.Už to dlouho nepotrvá,děj dostane spád.Lásce času moc nezbývá,někdo už přestal mít rád.S tím nic nenaděláš,tohle nepředěláš.

Láska ^A nevymírá nikdy ^A/G# po přeslici,něčí ^A král vždy sténá ^A/G# na šachovnici a s ^D ním se prostě ^Hmi* naplnil lovestory ^A čas.

Hmi* A/G#

E -0 E -0
H -7 H -0
G -7 G -6
D -0 D -7
A -x A -7
E -7 E -4