Maxim Turbulenc

Když jsem byl malý, říkali mi naši:

"Dobře se uč a jez chytrou kaši,

až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv.

Takový doktor sedí pěkně v suchu,

bere velký peníze a škrábe se v uchu,"

já jim ale na to řek: "Chci být hlídačem krav."



Já chci mít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,

od rána po celý den zpívat si jen,

zpívat si: pam pam pam...





K vánocům mi kupovali hromady knih,

co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet jsem z nich:

nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.

Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,

každý na mě hleděl jako na pytel blech,

každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.



Já chci mít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,

od rána po celý den zpívat si jen,

zpívat si: pam pam pam...





Dnes už jsem starší a vím, co vím,

mnohé věci nemůžu a mnohé smím,

a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.

S nohama křížem a s rukama za hlavou

koukám nahoru na oblohu modravou,

kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.



Já chci mít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,

od rána po celý den zpívat si jen,

zpívat si: pam pam pam...