Metallica

Vítej tam, kde čas tiše stojí nikdo neodchází a ani neodejde Zdá se, že měsíc bude stále v úplňku Označen za duševně chorého Každou noc sním stejný sen Vidím před sebou naši svobodu Žádné zamčené dveře, mřížovaná okna Žádné věci, které by mě strašily Spi, příteli a uvidíš, že sen je má skutečnost Drží mě zamčeného v této kleci, nemůžou pochopit, proč se vztekám Sanatorium, nech mě být Sanatorium, jen mě nech na pokoji Budují můj strach z toho, co je venku a nemůžu volně dýchat Našeptávají mi stále něco a ujišťují mě, že jsem blázen Myslí si, že naše mysl je v jejich rukou, ale násilí plodí zase násilí Nechte ho svázaného, to mu dělá dobře Je mu tak líp, nemyslíš? Už nás neudrží uvnitř Poslechněte zatraceně, vyhrajem Myslí si, že je to tak dobře, myslí si, že nás to zachrání před naším peklem Sanatorium, nech mě být Sanatorium, jen mě nech o samotě Sanatorium, jen mě nech o samotě Strach z čeho budem žít Místní už jsou neklidní Vzpoura visí ve vzduchu, takhle někoho zabít Je to tvrdý, poznat se v zrcadle Zabít, to je tak milé slovo, asi jediná cesta, jak se dostat ven.