Hmi Emi F#
S D cizí ženou v cizím poko F#7 ji
zdá Hmi se, že tu pro mě kon F#7 čí jeden flám, D
na to kde se začal marně F#7 vzpomínám,
Hmi jsem jak vagón, když ho odpojí. F#7
G S cizí ženou v cizím pokoji, H7
Emi když jsme jednou tady H7 , tak by nemě G lo
být G tu jinak nežli pěk H7 ně veselo,
proč Emi oba dva teda chce A m zívat až běda.
D Jsme jak zašlí svatí v orlo F#7 ji,
Hmi já a cizí žena F#7 v cizím pokoji D
Hmi na F# na Hmi na F#mi na Emi F#7
S cizí ženou v cizím pokoji, tam kde starý fíkus tiše uvadá,
ani on už není, co byl za mlada, takhle skončí, kdo se spokojí
s péčí ženy v tomhle pokoji, kdo mě zná ten řek by to je k nevíře,
budík, který tiká na dně talíře, ten jako by věřil a nestranně měřil
kdo se bojí a kdo nebojí, když je s cizí ženou v cizím pokoji.
S cizí ženou v cizím pokoji nějak nejsem ve své kůži, řekl bych,
snad tu schází něha, snad tu schází hřich, nejspíš mi tu schází obojí.
S cizí ženskou v cizím pokoji proč jsem předně vůbec a proč v pyžamu,
proč se dívám, jak jí zbytek salámu, fůj,proč neřeknu madam,tak sbohem já padám.
Vidím, že to za moc nestojí, sbohem cizí matko v cizím pokoji.
Proč ta žena v tomhle pokoji mi však tolik známá připadá,
stejně jak ten pokoj, jak ta nálada, jako rána, co se nehojí.
S cizí ženou v cizím pokoji už jsem dlouho nebyl, já to nějak splet,
byl jsem tam, kde bydlím nejmíň dvacet let
a to co mám v domě je rozhodně pro mě.
Stejně jako chůze v postroji jsem tu se svou ženou ve svém pokoji.
Michael Kocáb
