Michal Prokop

Vzpomínáš na ten hotel u přístavu?
Vítr nám přinášel moře a kávu
z kavárny v ulici až do pokoje
tys byla napůl svá a napůl moje

Sám Gaudí pro hotel navrhl výtah
jako klec pro kondora
a ty jsi chtěla lítat
a ty jsi chtěla lítat
Tak říkám: Sí seňora

Sí seňora
dejte nám pokoj bez oken
nebo okno bez pokoje
my chceme přece lítat
my chceme přece lítat
Noc bude tvá a moje

Vzpomínám na pobřeží u přístavu
na mokrý písek, mořskou trávu
tiše tam ležím vedle tvého těla -
a seňora jde do kostela

A město dlouze modrým ránem plave
a k večeru je do zelena
houpe se v moři jako láhev
polským hipíkem odhozená
Tak říkám: Prozse pana

Prozse pana
dejte nám víno bez láhve
anebo láhev bez viněty
noc bude zase zatoulaná
a játi budu říkat věty

Vzpomínáš na ty lodě u přístavu?
Vítr jim trhal vlajkoslávu
a my jsme sebe objevili -
a seňora jde do Sevilly

Na pláži už jsou jenom psiska
a v dálce měsíc nad sierrou
vidím tě prvně zblízka
prvně takhle zblízka
Tak říkám: Te quierro

Te guierro
dej mi svůj čas a lásku
anebo lásku bez času
za chvíli bude svítat
tak naposled chci lítat
s tebou a v úžasu

Vzpomínám na ty lodě u přístavu
nevezly nikam čaj a kávu
jen my jsme vypluli na neznámou cestu -
a seňora šla na siestu