Z vojenské stanice, tam poblíž hranice,
Mexi?an Joy svoji ?ernovlasou ženu m?l
a domek hlin?nej s tmavými okny,
z kterých mu mávala, když kolem s patrolou jel.
Dít? spolu m?li p?ed Kv?tnou ned?lí
a vítr d?tský plá? svou písní p?erušoval.
ref:
Ústa s barvou vína
a jméno Feleena
té dívce mexické
osud tam do vínku dal.
Když malá byvala, vždy ráda sedala
na kopci odkud vídávala z El Pasa zá?
a vítr z ve?era plný t?ch sv?tel
šeptal jí do sn?ní a chladil jí horkou tva?.
Jak poníka laso táhlo jí El Paso
a tátu prosila, aby jín tam n?kdy vzal.
ref:
Ústa s barvou vína....
A roky let?li, d?v?e už dosp?lý
rozhodlo se, že chce jenom v El Pasu žít.
Otec když tvrd? spal,vzala svý šaty
a vítr pomáhal jí stopy k El Pasu skrýt.
Tam život za?íná, ?ervená kantýna
její smích orchestr honky - tonk p?ehlušoval.
ref:
Ústa s barvou vína....
Už není nevinná ?íšnice Feleena,
už lásku od dneška do zít?ka moc dob?e zná,
zná sliby pastor?, zlato prospektor?
a p?itom se jí o jediný lásce zdá.
Pak p?išlo to št?stí, vstoupil jí do cesty
muž, kterej jinej než ty, co d?ív znala se zdál.
ref:
Ústa s barvou vína....
O?i plný n?hy a divný p?íb?hy
vypráv?l a hned ne?íkal, že jí má rád,
písni?ky o koních, balady s farem
s banjem jí zpívaval a s v?trem um?l se smát.
Te? život za?íná, ítila Feleena,
po pláních chodili a vítr s nimi se smál.
ref:
Ústa s barvou vína....
Z vojenské posádky dal se sním do hádky
chlap, kterej Feleenu pro sebe marn? mít cht?l,
zvuky dvou výst?el? zazn?li nocí,
ale jen jeden z t?ch výst?el? m?l správnej sm?r.
Stýská se Feleen? v ?ervený kantýn?,
on rychle odjížd?l, když m?síc za mrakem stál.
ref:
Ústa s barvou vína....
Náboje u pasu, ?ekali v El Pasu
v záloze ti, co mu necht?li Feleenu p?át,
v sedle se naklonil tak n?jak stranou
a mokrej rudej kv?t za?al mít na prsou znát.
Konec je nad?je, na všechno pozd? je,
Feleeno nepla? a sm?j se jak já jsem se smál.
ref:
Ústa s barvou vína....
Pušku z jeho sedla proti ním pozvedla
a zas se ozvala smrtící série ran,
r?že z jejích vlas? k pasu mu padla
a ticho rušil pak už jen k?ik divokejch vran.
Pár jezdc? zbloudilých slyšelo jejích smích,
vítr ho za nocí sm?rem od El Pasa hnal.
ref:
Ústa s barvou vína....
Mexi?an Joy svoji ?ernovlasou ženu m?l
a domek hlin?nej s tmavými okny,
z kterých mu mávala, když kolem s patrolou jel.
Dít? spolu m?li p?ed Kv?tnou ned?lí
a vítr d?tský plá? svou písní p?erušoval.
ref:
Ústa s barvou vína
a jméno Feleena
té dívce mexické
osud tam do vínku dal.
Když malá byvala, vždy ráda sedala
na kopci odkud vídávala z El Pasa zá?
a vítr z ve?era plný t?ch sv?tel
šeptal jí do sn?ní a chladil jí horkou tva?.
Jak poníka laso táhlo jí El Paso
a tátu prosila, aby jín tam n?kdy vzal.
ref:
Ústa s barvou vína....
A roky let?li, d?v?e už dosp?lý
rozhodlo se, že chce jenom v El Pasu žít.
Otec když tvrd? spal,vzala svý šaty
a vítr pomáhal jí stopy k El Pasu skrýt.
Tam život za?íná, ?ervená kantýna
její smích orchestr honky - tonk p?ehlušoval.
ref:
Ústa s barvou vína....
Už není nevinná ?íšnice Feleena,
už lásku od dneška do zít?ka moc dob?e zná,
zná sliby pastor?, zlato prospektor?
a p?itom se jí o jediný lásce zdá.
Pak p?išlo to št?stí, vstoupil jí do cesty
muž, kterej jinej než ty, co d?ív znala se zdál.
ref:
Ústa s barvou vína....
O?i plný n?hy a divný p?íb?hy
vypráv?l a hned ne?íkal, že jí má rád,
písni?ky o koních, balady s farem
s banjem jí zpívaval a s v?trem um?l se smát.
Te? život za?íná, ítila Feleena,
po pláních chodili a vítr s nimi se smál.
ref:
Ústa s barvou vína....
Z vojenské posádky dal se sním do hádky
chlap, kterej Feleenu pro sebe marn? mít cht?l,
zvuky dvou výst?el? zazn?li nocí,
ale jen jeden z t?ch výst?el? m?l správnej sm?r.
Stýská se Feleen? v ?ervený kantýn?,
on rychle odjížd?l, když m?síc za mrakem stál.
ref:
Ústa s barvou vína....
Náboje u pasu, ?ekali v El Pasu
v záloze ti, co mu necht?li Feleenu p?át,
v sedle se naklonil tak n?jak stranou
a mokrej rudej kv?t za?al mít na prsou znát.
Konec je nad?je, na všechno pozd? je,
Feleeno nepla? a sm?j se jak já jsem se smál.
ref:
Ústa s barvou vína....
Pušku z jeho sedla proti ním pozvedla
a zas se ozvala smrtící série ran,
r?že z jejích vlas? k pasu mu padla
a ticho rušil pak už jen k?ik divokejch vran.
Pár jezdc? zbloudilých slyšelo jejích smích,
vítr ho za nocí sm?rem od El Pasa hnal.
ref:
Ústa s barvou vína....