Milan Chladil

Je, je, je nás jedenáct, nejsem sám,
my všichni jsme tvou krásou opilí
Je nás jedenáct a já se ptám,
koho z nás oslovíš: můj milý.

A když se jeden odváží
uchopit tě pod paží
hned ve střehu je celý spolek náš,
druhý, třetí, desátý,
lepí se ti na paty
tak řekni přece komu přednost dáš.


Je nás jedenáct, nejsem sám,
my všichni jsme tvou krásou opilý
Je nás jedenáct a já se ptám,
koho z nás oslovíš : můj milý.


Když se mnou mluvíš, to se ví, ostatní se objeví,
tak jeden nemá kouska soukromí,
deset dalších ctitelů touží po tvém pocelu,
ach, tohle to mi zdraví podlomí.

Je, je, je nás jedenáct, ne a ne,
ty ne a nevíš, koho ráda máš.
Je nás jedenáct, jak v kopané,
v rukou tvých spočívá osud náš.

V rukou tvých spočívá osud náš,
v rukou tvých spočívá osud náš.