Milan Chladil

Krásné je žít, jen břehu tvému blíž,
krásné je snít tam kde ty ráno sníš,
já křídla mít, byl bych jak vítr sám,
já křídla mít, letím o závod k vám.

Vídám na nebi bílou zář,
hlídám den, který mi dá tvou tvář

Plášť tmou ti vlál, do oken mých bil déšť,
svým rtům jsem lál, mlčení svému též.
Zlé zdá se žít, na prsou kámen mám,
zlé zdá se žít, a tak si přísahám.

Rec.:
My dva se přece musíme ještě jednou potkat...
Někdy, někde, na této zemi. Víš, já tě nikdy
nepřestanu hledat, má lásko.

Krásné je žít jak bych si já chtěl přát,
tvých úst med pít,
bez konce mít tě rád.
Mít tak rád.