Milan Chladil

Už ^G všechny lampy ^G6 v parku svítí,
^Gmaj7 marná sláva, ^G za chvilenku
^Ami7 půjdeme ^D7 spát. ^Ami7 , ^D7
Tak ^Ami aspoň ještě ^D7 do devíti,
^Ami7 aspoň těch pár ^D7 minut venku
^Emi můžeme stát.

Než ^G z náručí nás ^Gmaj7 vyprostí ta
^G7 noc,co klíčem brány parku ^C6 odmyká, ^Eb7
tak ^Ami7 šeptej mi ty ^D7 hlouposti a
^Ami7 říkej, co se ^D7 vždycky jen tak ^G říká. ^G6 , ^Gmaj7 ,

^G6 Šeptej ^G7 dál sladká slova, která zdají se být
zbytečná a ^Ami bláhová, a ^A7 srdce mé, tak jako včera,
do zítřka si jejich vůni ^D uschová. ^D5+

Už všechny lampy v parku svítí, hlavy smutně k zemi věší, půjdeme spát.
Pět minut zbývá do desíti, dobrou noc už měli jsme si dávno dát.
Však nedělej si starosti, ať na věži i jedenáctá odtiká,
a šeptej mi ty hlouposti a říkej, co se vždycky jen tak říká.

Však nedělej si starosti, ať na věži i jedenáctá odtiká,a
^Ami7 šeptej mi ty ^D7 hlouposti a ^Ami7 říkej,
co se ^D7 vždycky jen tak ^G říká. ^G6 , ^Gmaj7 , ^G6 , ^G

A šeptej mi ty hlouposti a říkej, co se vždycky jen tak říká...