C Znám jednu C7 hezkou F hospodu G7 zámeckou,
C šumí tam Emi vinice F potok a G7 háj.
C Znám jednu C7 hezkou F hospodu Ebdim zámeckou,
C teď je A7 ve zvyku Dmi7 říkat G7 jí C ráj.
F U Koko F7 řína, G7 u Koko C řína,
G7 lahvičku vína si vypiju C rád,
F u Koko F7 řína G7 je Kate C řina
a Kate A7 řina prý Dmi7 zná mi G7 lo C vat.
Šenkýřka hbitá, chytře se proplýtá,
každýho odmítá, zkrátka to zná.
Sotva tam vkročím, padnu jí do očí,
svět se zatočí a už je má.
U Kokořína, u Kokořína,
lahvičku vína jsem popíjel rád,
u Kokořína je Kateřina
a Kateřina nechce milovat.
Jednou má milá víno mi nalila,
já na to: Ludmila, to je ta má.
Ouhá, má milá hned celá žárlivá
víc mi Ludmilu nenalívá.
U Kokořína, u Kokořína,
lahvičku vína jsem popíjel rád,
u Kokořína je Kateřina,
má Kateřina nechce milovat.
Jó, milí, zlatí, v zájmu svý outraty
vždy jazyk na uzdě je třeba mít.
Ludmila bílá, lásku mi zhatila,
kde tě, vínečko, teď budu pít
U Kokořína, u Kokořína,
lahvičku vína si vypiju rád,
u Kokořína je Kateřina
a Kateřina ta zná milovat.
F Tebe jen, tebe, C má Kateřino,
F tebe jen Emi tebe, Dmi7 tebe a G7 víno
chci C mí Ami -í F -ít
G7 navždy C rá F -á C -á F -á C -ád.