Mňága A Žďorp

Dveře do pokoje

dveře do pokoje

nikdo už nepřijde

večeče na stole

vteřina bez konce



už se bavím jen

se svojí stolní lampou

posledním zdrojem

světla

je žhavá jako já

už se směju jen

když vedem těžké bitvy

společně s otvírákem

skrze rez zuby se zubí

skřípe to

skřípe to

jako když se směju já

na stěně hodiny

dávno čas neměří

světlo nebo tma

na tom už nezáleží

na stěně hodiny

dávno čas neměří

světlo nebo tma

na tom už nezáleží

už se toulám jen

ve svojí hlavě

nebo jen tak

pokojem

už se vracím jen

do svojí hlavy

nebo jen tak ...



dveře do pokoje jsou otevřené dokořán

nikdo už nepřijde nezbude než usnout sám

večeře na stole za chvíli bude studená

vteřina bez konce .. za oknem vesmír

v těle se duše rozpíná