1. Popravdě ř C íct, když zt F iším hl C as,
mohu dnes vám, tak pojďte mezi n G ás F
ze starých dn C ů ten př F íběh zn C át,
jsou to už l G éta, co n F ad ním přemít C ám
jak nad svým pl G átnem š F ílený malíř s C ám F .
®: V C yrovnával si ten stín barev,
jimi uchovával život v obrazech sv Ami ých,
n C emohl spát pro ty ď F ábla C oči, ď F ábla C oči,
ď F ábla C oči - dílo r G ukou sv C ých.
2. Zlacený rám, v něm ďábla tvář,
má zakletou v očích podivnou zář,
láká ho být, ouha, zůstane sám
s nožem a plátnem šílený malíř sám,
jen se svým plátnem šílený malíř sám.
®: + n C emohl spát pro ty ď F ábla C oči, ď F ábla C oči,
ď F ábla C oči - dílo r G ukou sv C ých.
3. Z toho plátna, jak vím, šla hrůza a strach,
snad proto ten malíř krás pak sám si na život sáh’,
kamennou tvář má teď mnohý z vás,
a to jen zčásti zná tajemný ďáblův vzkaz,
jen malou částí zná ho teď každý z vás.
®:
®: V D yrovnával si ten stín barev,
jimi uchovával život v obrazech sv Hmi ých,
n D emohl spát pro ty ď G ábla D oči, ď G ábla D oči,
ď G ábla D oči - dílo r A ukou sv D ých.
Modrotisk
