Načas

Končí den na nebi svítí bílý měsíc
růžový krém západu se rozlije
je to ta chvíle kdy kouzla světel mění věci
hříchy se smíjí a večer noci upije

RF: Z dáli zní poslední výkřiky her dětí
než půjdou snít do postelí
strejcové jdou na pivo se svými léty
poslední kosové si noty rozdělí

Vnímám vůni kterou vlahý večer nosí
spirálou času vrací mě do dětských let
kdy jsem se netrápil jestli jsem obutý anebo bosý
a na rukou spočítal ztěží deset a pět

RF: Vzpomínám na mé hry a na mé cíle
pomalu se vracím léty zpět
netopýr se vydal na svůj první výlet
na chvíli se zastavil pro mě svět

Skončil den vzduch je chladný já jsem sám
myšlenky odlét ly do tepla za tebou
nesvítím pokoj se změnil v tichý chrám
pak ucítím tě na svých ramenou

RF: Jméno tvé rozřízne ticho v plné síle
siluety spojí se v jedinou
do zámku klíč na dveře nápis krásné chvíle
prosíme nerušut jinak pominou