Nedvedi

Tvou vůní láska dýchá jsi dlouhý můj mír
a v patách noc minulých smutků vzdychá
když tu ležíš jako věčný smír
Nezměněná věčně vyvolená
nezměněná v proměnách mých

Drobné kvítky žhavých lístků
smáčí dychtivost těl
jsi hezká v hříšných myšlenkách
jak bych ti odpovědět asi měl
Nezměněná věčně vyvolená
nezměněná v proměnách mých

Tvou vůní láska dýchá ……

Stoupáme jako ptáci k oknům
níž do sebe níž
doufáme a jak lásku dopnem
na zítřek ještě blíž
nezměnění věčně vyvolení
nezměnění v proměnách tvých