Z tvé cesty zbývá sedm dlouhých dní,
tvůj prám se kývá, táhlá píseň zní,
blíží se den, slunce vstává.
Tvůj čas se krátí, nemůžeš tu stát,
dal a má dáti, vzkaz co chtěl si psát,
máš sílu jít cestou přímou k svítání.
R: Víra v bílý den zůstává,
minulost tvůj sen spoutává,
nesuď záští svou přátelství
jen to tvůj pád zastaví.
Víš, kdo se sníží, pravdě světlo brát,
zmámený tíží, her co chtěl by hrát,
sám o třetí cestě blouzní.
Scéna se střídá, padá kulis pár,
scénář je bída, z opony zbyl cár,
jen závratným tichem zívá prázdný sál.
Tvá láska skrývá chladné kamení,
vím, tak to bývá,trest jak pomník ční,
s ním překročíš i svůj stín.
Dál touha sílí, míříš k slunci vstříc,
sám v téhle chvíli přemýšlíš co říct,
tvá slova jsou drahý kámen, září tmou
tvůj prám se kývá, táhlá píseň zní,
blíží se den, slunce vstává.
Tvůj čas se krátí, nemůžeš tu stát,
dal a má dáti, vzkaz co chtěl si psát,
máš sílu jít cestou přímou k svítání.
R: Víra v bílý den zůstává,
minulost tvůj sen spoutává,
nesuď záští svou přátelství
jen to tvůj pád zastaví.
Víš, kdo se sníží, pravdě světlo brát,
zmámený tíží, her co chtěl by hrát,
sám o třetí cestě blouzní.
Scéna se střídá, padá kulis pár,
scénář je bída, z opony zbyl cár,
jen závratným tichem zívá prázdný sál.
Tvá láska skrývá chladné kamení,
vím, tak to bývá,trest jak pomník ční,
s ním překročíš i svůj stín.
Dál touha sílí, míříš k slunci vstříc,
sám v téhle chvíli přemýšlíš co říct,
tvá slova jsou drahý kámen, září tmou