Nezmaři

Kdosi pro mě říkal, jsi šípek i trn na keři,
zkusím tě utrhnout, pak vypít k večeři,
kdosi pro mě říkal, jsi vějíř a já horký vzduch,
roztanči prsty jen tak, nazdařbůh.

Ref1:Pak zabloudil v mlze, když hledal můj cit,
já odsekla drze: "Tak veď mě, chci jít!
Snad víš, co je ve mně a co bude v nás."
Jsou pryč hloupé otázky, pryč je ten hlas.

Kdosi pro mě říkal, jsi Měsíc a já Velký vůz,
až přijde čas úplňku, tak nasednout si zkus.
Kdosi pro mě říkal, jsi loutna a já umím hrát,
jednou tě naladím, než půjdu spát.

Ref2: Když zmokly mi šaty, dal na kamna hřát
čaj z peprné máty, tu vůni měl rád,
a do hrnku přidal svůj slzavý smích,
ach, co je to platné, ten zvuk dávno ztich.

Kdosi pro mě říkal, jsi dítě a neumíš číst,
do snáře vkládáš si můj javorový list.
Kdosi pro mě říkal, jsem akord a ty nechceš znít,
stačí jen z klavíru tón vykouzlit.

Ref3: Pak vytáhl z rukávu poslední z es,
chtěl říct, že zná rybník a za ním i les
a že láska hřeje i tam v jehličí,
až objevím, kde je, tak past nalíčím.

Ref4: Vždyť život je valčík, ten netančíš sám,
tu pravdu jsem prožila, tu pravdu mám.
Teď budím se brzy, už nemůžu spát,
jen z rádia hlásí, že kdesi je hlad.

Kdosi pro mě říkal, jsem Golem a ty jsi můj šém,
a uvěřil jistě, že jsem, jaká jsem.
Kdosi pro mě říkal