1. P Ami olní cestou kráčeli šuma G ři do vísky
hrát,
sv Ami atby, pohřby tahle cesta pozn G ala
mnohokrát,
po j F edné svatbě se ch G udým lidem
s Ami ynek narodil
a t F áta mu u pr G ašný cesty ž E ivota strom
zasadil.
R: A on tam st A ál,
a koukal do F#mi polí,
a byl jak kr D ál,
sám v celém okolí,
korunu m A ěl, korunu m F#mi ěl, i když ne
z D e zlata, Dmi
a jeho p A okladem byla tr E áva střapat A á.
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo
nevzpomněl
jen košatý strom se u cesty ve větru tiše
chvěl,
a z vísky bylo město a to město začlo chtít
asfaltový koberec až na náměstí mít.
R:
3. Že strom v cestě plánované, to malý problém
byl,
ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,
tak naposled se do nebe náš strom pak podíval
a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.
R:
4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,
dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával
a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích
z nouze hrál.
R:
Ozvěna
