Emi Kdo by neznal Jima ze špi G navý fregaty,
Emi kořalu měl nadevše rád, G holky nahatý,
D lodivodem kdysi bejval, C plavbě rozuměl
a A na ostrovy pokladů se vž D dycky dostat chtěl.
Teď tu leží na palubě v plátně smotanej,
šlak ho trefil, u pobřeží sám je ztracenej,
černej steward zpívá blues na cestu poslední,
tak je funus veselej a táhne k poledni.
®: Hoďte ho G žralokům a C žádnej otče G náš,
ta duše C ďáblu patří, tak mu, pane, G jeho hříchy smaž,
hoďte ho žralokům, dnes C poslední měl E rum,
ve Friscu A prochlastal svůj D třípatrovej G dů H7 m. Emi
3. Na pobřeží na něj vůbec nikdo nečeká,
nikdo za něj mši neslouží, nikdo nekleká,
prázdná židle v putyce jen po něm zůstane
a barman, ten si vodplivne a nic se nestane.
4. Čtyři muři tělo v plátně hoděj’ hlubinám,
snídani těm vyvalenejm mořskejm potvorám,
posádka se rozejde, vždyť vo nic neběží,
ať se radši kotvy zvednou, plujem k pobřeží.
2 x ®:
Pacifik
JIM Z FREGATY
Dĺžka piesne: 03:34