Parkán

Ztratil se smích, vstříc větru mávám.
V očích mám sníh, v očích mám sníh.
Útěk je hřích, jen zakopávám.
Chci do snů svých, chci do snů svých.


[Mez.]
Tam ve vzpomínkách
mé město stojí.
Tam ve vzpomínkách
mám svůj cíl.


Kde je to místo, těch pár cest,
všechno se ztrácí tíhou gest.
Kde je to místo, co mám rád,
kde ho najdu.


[Ref.]
Když ve dne prodírám se tmou,
počítám stíny.
A hledám cestu před sebou
ve vůni hlíny.


Až sevřu v hrsti světlo hvězd,
až s marností se bude plést.
Tak najdu místo, co mám rád,
snad ho najdu.