Pavel Bobek

Měsíční záře z hor jít mě láká,
na plážích z písku hrady postavím,
k čemu jsou hrady a vlajky slávy,
ty mi štěstí sotva přinesou, když štěstí mé jsi ty.

Moje hvězda nepadá, kam měsíc posvítí,
džbánek plný zlata najdu všude, kde jsi Ty.
Srdce mi říká, že neutíkáš,
samota je prázdnota a štěstí mé jsi ty.

Zkoušel jsem lhát si a bez tebe hrát si
a říkat si, že bez tvé lásky obstojím,
hodně jsem hýřil, s mnohým se smířil,
teď mi prosím cestu ukazuj,
když štěstí mé jsi ty.

Moje hvězda nepadá, kam měsíc posvítí,
džbánek plný zlata najdu všude, kde jsi Ty.
Srdce mi říká, že neutíkáš,
samota je prázdnota a štěstí mé jsi ty.