Pavel Dobeš

Ve městě, kde se stéká řeka Labe s Orlicí,
stojí nádraží dálkami vonící,
a vodsaď vodjíždějí vlaky různé povahy,
a některé z nich dokonce až do Prahy.
V ČSD tvrdilo se, že je to trať proklatá,
nikdo z nich nevěděl už, jak vypadá výplata,
v té době začal jezdit ňákej Růža u dráhy,
a hned byl plnej perón cestujících do Prahy.

Ref:
Casey Růža strojvůdce je skvělý,
Casey Růža - mašinfírů král,
souprava se blíží, Střešovice, Kbely,
Počernice, Běchovice, Wilsoňák.

Minulou zimu vítr zavál koleje,
sněhová bouře, čtyřmetrové závěje
a šestnáct vlaků z různých směrů míří ku Praze,
ale jenom jeden z nich tam dojel v tom mraze.

Je devět hodin ráno, letní neděle,
rodinky s dětmi, plné kufry, tváře veselé,
a každý hned se táže:"Kdopak dneska vede vlak?",
načež z tlampače se ozve:"Ano, je to tak!"

Ref:
Casey ...

Pak přišla letní vedra, prudký kopce veliký,
a z výhně šlehaj' plameny, ohnivé jazyky,
mašina se hřeje, ale, sper to ďas,
i tehdy dojel Casey Růža na chlup včas.

V hospodě na Vinglu jsme probírali u piva,
že není možné dojet včas, když stroj se přehřívá,
zvlášť když se parametry této trati srovnají
s dostupnými časovými údaji.

Pak si vzal kabát a šel zaplatit večeři
neznámý chlap, co seděl pod věšákem u dveří,
v tu chvíli krve by ses nedořezal v žádném z nás,
když pod čepicí skryl svůj ohořelý vlas.

Ref:
Casey ..