Js E em Don Quijote de la Mancha, mou m F ilenkou je d E oňa Anča,
vl Ami astně není m G ilenkou, F ale velkou l E áskou mou,
já pr Ami o ni konám v G elké činy, n F apravuju c E izí viny,
tr Ami estám ty, co sl G abé mučí, F i když mi v břiše hl E adem kručí,
p Ami ilníkem si G ostřím kopí, F ať se zlosyni v k E rvi topí,
n Ami emám strach z žádné G armády, F i když ji mám z E a zády,
Ami útočím směle n G a obry, n F a mlýny i n E a kobry,
v Ami rhám se na n G epřítele, k F opím ho píchám d E o lýtek.
A kd Ami yž je po boji, G Anča mi r F ány z E ahojí F , E
vlastně n Ami ezahojí, n G ení tu se mnou, n F ehladí mě r E učkou jemnou,
n Ami ezahojí, n G ení tu se mnou, n F ehladí mě r E učkou jemnou.
Proč není tu paní m F ého srdce, proč n G ehladí mě j E ejí ruce?
Proč nejsi tu, paní m F ého srdce, proč n G ehladí mě tv E oje ruce?
Jsem Don Quijote de la M F ancha, mou m G ilenkou je d E oňa Anča,
js Ami em Don Quijote de la M G ancha, mou m F ilenkou je d E oňa Anča.
P Ami am da da G . F .. E Ami G F E Ami G F E Ami G F E
Ol Ami é!