1. N F#mi a rohu ulice s b D andaskou od guláše,
d A o očí čepice st C#7 ál tu a prosil plaše
Hmi o jedno cigáro F#mi a jednu sirku k tomu,
ř D íkal si Cyril, M C#7 etoděj zdrhnul z domu.
2. A hvězdy hnuly nebem, když pohnul malíčkem,
pravdu prý sytil chlebem, zvláštní lesk pod víčkem,
tou nocí jako zázrak zní zvony do kraje,
šeptal mi jako náznak: tu něco nehraje, /: tu něco nehraje. :/
®: /: Hmi Odevšad na mě míří, k F#mi olem jde strach,
D oči má netopýří, C#7 už na mě sáh’. :/
3. Na rohu ulice tyká si s polostíny,
s očima jak svíce po letech dávno jiný,
na věži bije druhá, kde hledat odvahu,
Cyril, co ztratil druha, bojí se o hlavu.
4. A ruce se mu třásly, mráz běhal po těle,
plamínky v očích hasly, smutek bez přítele,
víra - ta sluší tomu, kdo hledá na duši,
Metoděj zdrhnul z domu, /: /: kdo nás to naučí? :/
Pepa Streichl
