Pepa Streichl

1. ^A Až narubeš vagon uhla ^E7 o revirni sobot ^A ě, ^{A6 A7 A6 A A6 A7 A6}
p ^A otom možeš, synku, praviť, že jsi čuchnul k robot ^E ě, ^E6 E ^E7 6 E ^E6 7 E ^E 6
^F#mi až vyfaraš po rekordu s rukama až na zem,
^H7 až ze špice odvezou tě p ^D7 olicejnim vozem,
tv ^A oja fotka viseť može př ^E7 ed Bezručem na plot ^A ě.
2. Až přelezeš nizke štoly se sbijakem na hřbetě,
až sam oberštajger na gořalku pozve tě,
až ti bude stejna středa tak jak neděla,
až se zřekneš roby, děcek aji kostela,
potom teprv možeš chodiť s nosem navrch po světě.
3. Až tě, synku, za patami z ničeho nic zavali,
podivaš se na ten život, jak se řika, zpovzdali,
vzpomeneš si, že jsi hraval rock’n’roll a jazz,
poznaš, že jsi dopadnul jak zaběhnuty pes,
a my jsme tu, abysme ti posledni blues zahrali.