Hmi , Emi , F#
D S cizí ženou v cizím pok F#7 oji
Hmi zdá se, že tu pro mě F#7 končí jeden D flám,
na to kde se začal marně F#7 vzpomínám,
js Hmi em jak vagón, když ho odpojí. F#7
G S cizí ženou v cizím H7 pokoji,
kd Emi yž jsme jednou tady, H7 tak by nemě G lo
G být tu jinak nežli pěk H7 ně veselo,
Emi proč oba dva teda A chcem zívat až běda.
D Jsme jak zašlí svatí v or F#7 loji,
Hmi já a cizí žena v F#7 cizím pokoji D - na F# na Hmi na F# na Hm , F#m , Em , F#7
S cizí ženou v cizím pokoji,
tam kde starý fíkus tiše uvadá,
ani on už není, co byl za mlada,
takhle skončí, kdo se spokojí
s péčí ženy v tomhle pokoji,
kdo mě zná ten řek by to je k nevíře,
budík, který tiká na dně talíře,
ten jako by věřil a nestranně měřil
kdo se bojí a kdo nebojí,
když je s cizí ženou v cizím pokoji.
S cizí ženou v cizím pokoji
nějak nejsem ve své kůži, řekl bych,
snad tu schází něha, snad tu schází hřich,
nejspíš mi tu schází obojí.
S cizí ženskou v cizím pokoji
proč jsem předně vůbec a proč v pyžamu,
proč se dívám, jak jí zbytek salámu,
fůj,proč neřeknu madam,tak sbohem já padám.
Vidím, že to za moc nestojí,
sbohem cizí matko v cizím pokoji.
Proč ta žena v tomhle pokoji
mi však tolik známá připadá,
stejně jak ten pokoj, jak ta nálada,
jako rána, co se nehojí.
S cizí ženou v cizím pokoji
už jsem dlouho nebyl, já to nějak splet,
byl jsem tam, kde bydlím nejmíň dvacet let
a to co mám v domě je rozhodně pro mě.
Stejně jako chůze v postroji
jsem tu se svou ženou ve svém pokoji.
Petr Hapka
