Petr Kalandra

^Dmi Čím dál víc tušení mám, že jsem tam kde jsem býval
Čím dál víc tušení mám, že jsem tam kde jsem býval

<sup>F C G G4 G

D</sup> Víš táto ^F tak se mi zdá,
^C když člověk život ^G poznává
^D žije sám a ^F nevnímá, to ^C co ho po ^G pálí
^D splácím a ^F dostávám ^C poraď mi co ^G smysl má
^D peníz který ^C zůstává, ^F kde se ^G kutálí

^D Tak koukej radu mi dát, kam ^Ami vůbec ^Emi7 jít
^D právě vlak jede po slepých ^Ami kole ^Emi jích
^D já chci opravdu někde svý ^Ami místo ^Emi7 mít

^{D F C G}

Pohádku mi povídáš, lepší když nic neříkáš
je to jak jsem počítal, nemáš mi co říct
mám svůj rozum mám, chci už jednou jinam jít
najít se jak desetník, co zpět se kutálí

Čím dál víc tušení mám, že jsem tam kde jsem býval
Čím dál víc tušení mám, že jsem tam kde jsem býval