1) G Včera večer Ami po koncertě D z pódia jsem G šel, uvidí mě Ami starší paní D a já usly G šel: "Víte, znám Vás z televize a dnes prvně C krát, můžu si snad G na Vás sáhnout", zača D la se G smát.
2)V televizi zdálo se mi, že jste velkej chlap, figuru jak ňákej kovboj, strašně přísnej zrak. A teď koukám, smím si typnout, metr šedesát, vobyčejný modrý oči, co se uměj smát.
R:Tak vám díky za tleskání a za úsměv dam, tyhle písně o životě jsou jediný, co mám. Nemám ani lesklý šaty a šou nedělám, když mým písním rozumíte, necítím se sám.
3)Jak ta paní stála v šachu, já jí povídám: "Je mi líto musím běžet, nejsem tady sám. V autě čeká Apollo, zas jedem někam dál, známe mnohá pěkná místa a kdejakej sál".
4)Zdá se mi však, že je dobře, že mě znáte líp, nejsem anděl, ani ďábel, ani kouzelník. Chci Vám dát jen to, co umím a co v sobě mám, až zas budu v televizi, pošlu úsměv vám.
R:...
Petr Spálený
