Já D znal obraz G náš z kalu D ží
a G jíl ces A ty byl pro něj D vhodný rám.
Jen G louž blýska A vá občas D ví F#7 dá Hmi vá
to, D jak se já k ní A7 tajně skláním D sám. D7
Kde jen G mám, kde A7 mám tvou hlavu D choulivou D7
G Proč je louž tak A7 krutě pravdi D vá ? D7
I G pták žízni A7 vý ten se D bál F#7 z ní Hmi pít,
to D když v ní mou tvář A7 tolik smutnou D zhlíd´.
Nevěřím, a tak s nadějí
měním louž a také z jílu rám.
Proč dál zrcadlí stejný pohled vychladlý,
proč ptám se marně dál, kde tě mám.
Kde jen mám, kde mám tvou hlavu choulivou.
Proč je louž tak krutě pravdivá?
I pták žíznivý ten se bál z ní pít,
to když v ní mou tvář tolik smutnou zhlíd.
Já znal obraz náš z kaluží
a jíl cesty byl pro něj vhodný rám
jen louž blýskavá občas vídává
to jak se já k ní tajně skláním sám.
To D jak se já k ní A7 tajně skláním D sám.
Petr Spálený
