Petr Spálený

Svět se pustý liduprázdný zdá
zase budu sám
v televizi opakujou Star Trek
a ten už znám
nade mnou visí prázdný strop
na něj akvarely snů promítám

Na obraze prvním vidím prázdný nároží
kde jsem v dešti stál
a na druhém zklamání a údiv
že jsem se nedočkal
jenom, že jsem jak prázdný rám
na tvůj obraz v nočním tichu čekám dál

Začíná moje malá půlnoční vernisáž
začíná moje malá půlnoční vernisáž
bez všech přípitků a slávy
a všech tváří, které znám
začíná moje malá půlnoční vernisáž

Vidím obraz na kterém jsi s ním
snad se mi i podobá
tak trochu skepticky se tu tváří
jako já
proč si každá žena stejný typ
pro svou novou lásku vybírá

Začíná moje malá půlnoční vernisáž
začíná moje malá půnoční vernisáž
jen ze záblesků a stínů
a nikde žádný mecenáš
začíná moje malá půnoční vernisáž