Poupata

Slzavá rána

1. Proč kolem chodí tak sám
a proč se všem lidem jen vyhýbá
nestojí o soucit v jejich očích
vrásčitou ruku nepodá, je starý

2. Rána má v slzách zalitá
za svítání ho roztřese chlad
pro sebe si jen tiše zprávy předčítá
a pak mlčí, vzpomíná, je starý

R: Málo síly, málo lásky
on už nepozná tichý klid
bolí oči, tělo, srdce
bolí rány, duše, ruce
a prasklá ústa jak chtěla by říct
cosi druhým však nikdo neslyší

3. Prochází večer ulicí
znaveně o hůl se zas opírá
potkávám ho, s bolestí tuším:
jednou budu i já takhle stará, budu mít:

R: Málo síly, málo lásky
a nepoznám tichý klid
bolí oči, tělo, srdce
bolí rány, duše, ruce
a prasklá ústa jak chtěla by říct
cosi druhým však nikdo neslyší