Poupata

Tam, kde řeka hučí tmou, kde se plete život s hrou,
tam kdysi dřevěný srub stál,
chatu listím zavál čas, slyšet je jenom ptáků hlas,
život kolem kráčí dál.

®: Stála tam, kde stojí kůlů pár, tolik zim, tolik jar,
patřila k nám a my zase k ní, tam život rozplýval se v snách,
proč osud jako miska vah se někdy nakloní?

Chata snad by stála dál, kdyby vítr nepřivál
bouři jak z pekla hrozný dar,
plameny se k nebi pnou, jiskry letí noční tmou,
z chaty jeden velký žár.

®:

Tam, kde řeka hučí tmou, kde se plete život s hrou,
tam kdysi dřevěný srub stál ...