Ami Kovaná F kopyta G tepají C zem
a F říjnovým G večerem du C ní,
Ami čpí jak před F pluhem, tak G před povo C zem
F slanou a G zpocenou vů C ní.
S poslední brázdou a jak na vlnách
odvádí beze stínu
se skřípěním kostí, kloubů a šlach
svou vznešenou denní dřinu.
®1: F Suffolkský G ryzák i C bělavý F shire
na svých Dmi mohutných G křídlech s Ami námi
F vlečou svou G kládu C do setmě Ami ní
až F na lůžko z G hřejivé slá C my.
*: Emi Mí tažní C koně, Emi pohněte z C obou D stran
H tím Emi vozem všech C koní, Emi zemí, co c zvoní dokoř D án,
H teď je C vás míň a G míň a D# rychlostní
B skříň F znamená Ami víc než Emi srdce.
Já najdu ti klisničku z pradávných dob,
kdy nežili staří a chromí,
a skryji tě s ní už bez nářků a stop
za křehké a zelené stromy.
Aby nás nebavil směšný tvůj břich
a osmnáct postraňků k tomu,
a jednou, až svět bude plný těch svých
temných a studených domů.
®2: Opět se pustíš do světových stran
a nad šarmem tvým budem němí,
znovu se opřeš do záblesků bran
rozkročen nad celou zemí.
*:
Stojí jak tanky na vrcholcích hor
a v bitevní zbroji září,
staří jak svět, ale mladí jak vzdor,
s úzkou a pevnou tváří.
®3: Ami Sežeň mi G loukotě z C dubových F dřev
a planinu G skrytou v kou Ami ři,
F tažnýho G koně a C zpěněnou Ami krev,
F věštící G velkou bou C ři.
X: Hmi Taky Emi píseň do C nocí, Ami než slunce C najde D cíl
C nad D těžkým G závo Emi jem
všech C vysch D lých C prame D nů a Emi sil,
v Hmi temných Emi vsích
a městech C lidí mí Ami tažní koně C nocí D hřmí
C a D burcu G jí své Emi kočí s v C lí D dno C u D gráci Emi í,
Hmi až Emi jednou den se vz C tyčí Ami
a uhasí ten C požár D svic,
C my D půjdem G znave Emi ní
C všem D těm taž C ným ko D ním vst Emi říc ...
6.=1.
®3:
Poutníci
