Radúza

Baletka v kole se točí
na nožkách z porcelánu
potom si pro retka skočí
jak sirka, tak já vzplanu
cukrátka v kapse mi šustí
ztrácím už pomalu klid
když mě to do rána pustí
přísahám, přestanu klít

Nad ránem z hotelu vyšel
maličkej vojáček z cínu
tichounce hvízdal si Michele, ma belle
do okna nedbale kývnul
kéž je to, jak bylo vždycky
srkám už třetí bitter
stroječek hrá mechanicky
holka, nic není sichr

Baletka nehty si kouše
do lokte tlačí ji pelest
proč myslíš, že tě jen zkoušel
proč myslíš, že šlo jen o lest
láska, ta kdy chce si chodí
nejlíp, když pozdě je už
vojáček z cínový lodi
z tváře si utírá růž.